ubikace, -e ž. (z it.) 1. zařízení pro hromadné ubytování; (společná) ubytovna: vojenské, brigádnické u.; dočasná u. ve školní budově; dřevěné u. 2. místo, klec ap. pro zvířata chovaná v zajetí (v zool. zahradách ap.): u. opic; ubikační příd.: řidč. u. poměry (Mach.) v ubikacích