usilovati ned. 1. (též †usilovati se s inf.) (oč; *k čemu; řidč. s inf.) vyvíjet úsilí o získání n. dosažení něčeho; snažit se: u. o dobrý pracovní výkon; u. o spolupráci; u. o mír ve světě; každý usiloval k tomu, aby se stal odměn hodným (Lum.); usilovali se rušiti poměr podobající se výsadě (Pal.) 2. řidč. (o koho) snažit se někoho si naklonit, získat: usiloval o děvčata a jeho namlouvání ostudně dopadlo (Mart.) 3. kniž. (oč) usilovně se snažit někomu něco zmařit: nepřátelé usilující o jeho život; u. o něčí svobodu †4. (na koho, co) naléhat 2: usilovala na otce, proč neporoučí (Svět.); ať neusiluje na přeložení (Šim.); → nás. usilovávati (se)