vésti ned. (1. j. vedu, rozk. veď, min. vedl, trp. veden) 1. (koho, 4. p.) řídit něčí pohyb držením n. doprovodem, způsobovat příchod někoho n. dopravu něčeho; přivádět 1: v. dítě, starce, slepce za ruku; v. psa na řetěze; v. nemocného k lékaři; – vedu ti hosta; v. nevěstu k oltáři, přen. ženit se; v. vzduch do plic 2. (co) pohybovat něčím urč. směrem, zamýšleným způsobem n. působit, aby se něco tak pohybovalo: v. dítěti ruku při psaní; ruka vede smyčec; v. pluh; herec mluví a vede loutky; hud. vedení smyčce smyk na smyčcových nástrojích a jeho způsoby; sport. vedení míče, touše postupování s míčem, kotoučem k brance, koši ap.; (v házené, košíkové, v ragby) driblování, dribling 3. (co kudy) něj. zařízením určovat směr pohybu něčeho; realizovat něco (zprav. něj. spoj) urč. směrem: vést plyn potrubím; v. vodu náhonem; v. elektrický proud kabelem; – v. cestu lesem; v. tunel pod horským hřbetem; zeměd. vedení (vinné) revy způsob jejího pěstování do urč. výše a tvaru; fyz. vodit 3: kovy dobře vedou teplo; geom. v. přímku daným bodem sestrojit přímku, kt. daným bodem prochází 4. (koho, 4. p.) být ukazatelem směru někomu; (koho k čemu) být pohnutkou, podnětem děje; ponoukat 1, nutkat, podněcovat, nutit 1, pobízet 1, povzbuzovat: potok nás vedl z hor až do roviny; cesta je vedla lesem; ve dne ho vedlo slunce, v noci hvězdy; první cesta ho vedla k domovu; šel, kam ho oči vedly bez cíle, nazdařbůh; nenašli nic, co by vedlo k vypátrání zloděje; kniž. vedla je naděje, že v těchto končinách bude něco trávy pro hladové stádo (Vanč.); – hlad vede člověka k práci; důležitá věc mě k vám vede 5. (k čemu; řidč. kam) mít za následek něco: tato okolnost vede k dalším komplikacím; nerozumné chování může v. k onemocnění; pozorování vedla k novým poznatkům; (otvírání cizích dopisů) vede do kriminálu (Herrm.) 6. (koho, 4. p., k čemu) učením, výchovou zaměřovat vývoj někoho; vychovávat: nebyla od mládí vedena k žádné práci; učitel dobře vede své žáky; v. dítě k rozeznávání dobra a zla; v. někoho pevnou rukou 7. (koho, co) být v čele, velitelem někoho, něčeho; velet (komu, čemu); (co) být vedoucí silou (ve význ. 2) něčeho; řídit 2, spravovat 2: v. národ, dělnictvo, mládež; v. vojsko; v. zástup, četu; – vede velký podnik; v. časopis, divadlo; vedla příbuzným domácnost; odborně vedená tělovýchova; v. vyšetřování zločinu; v. schůzi; řada systematicky vedených přednášek; piv. v. hromadu řídit klíčení ječmene při sladování; v. hlavní kvašení, dokvašování řídit je při výrobě piva; výr. (v pekařství) v. těsto řídit výrobu od přípravy zákvasu až do tvarování těsta; hud. vedení hlasu způsob postupu od tónu k tónu 8. (co) mít na starosti; starat se 1 (oč), obstarávat; provádět, vykonávat něj. činnost; být činný v něčem: v. účetní knihy, záznamy, matriku; v. objednávku v patrnosti; v. záležitosti pořádat; – v. jednání; v. stávku až do zvýšení mezd; vede rozsáhlou korespondenci píše si s mnoha lidmi; nejč. ve spoj. v. válku být ve válečném stavu, válčit; zast. v. něco scestného proti víře a obecnému dobru (Pal.) hlásat; ♦ v. řeči, hádky, nářek ap. mluvit, hádat se, naříkat; v. stále svou opakovat totéž; řidč. expr. v. bandurskou (Kos.) dělat rámus; v. život, existenci ap. žít, existovat; úč. v. účetnictví konat účetní práce s tím spojené, účtovat 2 9. odb., zvl. práv., ve spoj. v. při, proces, žalobu, exekuci, stížnost domáhat se svého práva takovými prostředky; v. svědky žádat o jejich soudní obeslání; jejich výpovědí dokazovat; zast. v. právo (Pal.) vyvozovat, odvozovat 10. hovor. (co) mít na skladě, prodávat (zboží ap.): tento druh látek nevedeme; v. jen prvotřídní zboží; přen. expr. pletky s pány, to já nevedu (Poláč.) 11. (kam) (o cestě, oknu ap.) směřovat: ulice vede na náměstí; můstek vede přes příkop ke stavení; okno vede do zahrady jde; dveře vedou z pokoje na verandu; kraj, kam železnice nevede; ♦ všechny cesty vedou do Říma; nevede to k žádnému konci, cíli nemá to žádný výsledek; kam by to vedlo? jaký by to mělo následek; mělo by to špatné následky 12. mít vůdčí postavení, mít vrch (zvl. nad soupeřem), zaujímat přední místo (zprav. v závodě, zápase): v turnaji vede ČSSR; získat vedení (v závodě, v soutěži) být na prvním místě; (v střetnutí) mít vyšší bodový zisk; ujmout se vedení; v druhém poločase vedli o 14 bodů; v. ve výrobě; království (české) v kultuře vedlo v celé střední Evropě (Ben.) 13. hovor. expr. ve spoj. co vás (tě) vede co vás (tě) napadá, nikoli 1: co tě vede, oni to tak nemyslí; — vésti si ned. 1. (jak) jednat 2, počínat si 2, chovat se 1: vedl si znamenitě, odvážně, skromně, hlučně; vede si ještě po starém 2. zast. obl. (~;o koho, pro koho) naříkat, plakat 1: mlč a neveď si (Hol.); i ta němá tvář vede si o pána svého (Svět.); pro Bartoníčka si nevede (Hol.); — vésti se ned. 1. (~; s kým) jít a navzájem se držet: vedla se se svým manželem pod paží; vedou se za ruce, kolem krku; chlapec se jí vedl za sukně (Něm.) 2. neos. vede se (komu, čemu jak) daří se 3, 1, 2: pokus, práce se mu vede; nic se mi dnes nevede; – jak se ti vede?; vede se mi dobře, špatně; – v horách se obilí nevede neroste dobře 3. fyz. vedení elektrického proudu přenos nábojů elektricky nabitými částicemi způsobený potenciálním rozdílem; vedení tepla jeho přechod z míst teplejších na chladnější předáváním pohybové energie z molekuly na molekulu ○ předp. do-, na-, ob-, od-, poroz-, po- se, pod-, pro-, pře-, při-, roz-, s-, u-, ve-, vy-, z-, za-