výzkum, -u m. (6. j. -u) 1. soustavné, organizované vědecké zkoumání jevů a bádání o nich, zejm. na podkladě pozorování a pokusů: moderní vědecký v.; pracovat při v-u; archeologický v.; v. české slovní zásoby; v. v oblasti atomové fyziky; Ústav jaderného v-u ČSAV; Ústav pro v. výživy lidu; odb. základní, aplikovaný v. 2. zkoumání, prozkoumání (něčeho vůbec): zabývat se v-em veřejného mínění; provádět sociologický v.; pak se šlo na další v-y (Šrám.) výzvědy 3. řidč. výsledek zkoumání; objev: přednášet nejnovější v-y vědy (Kosm.) 4. slang. výzkumná instituce, ústav ap.: být zaměstnán ve v-u