dvé

, dví s. (jen 1. a 4. p.; po předl. ve častěji dví) kniž. dvojice: dvé jasných očí; dvé holoubátek; …

fik

citosl. označuje rychlé říznutí: vzal nůž a fik! — dřevo bylo vedví; udělat fik fik říznout, fiknout

v

I, ve předl. (v podobě ve jen před slovy počínajícími v-, popř. skupinou dvou n. více souhlásek, s n…

vedví

(ps. též ve dví) přísl. řidč. kniž. ve dvě části, ve dva díly: rozložit celek v.