vesměs přísl. 1. všeobecně, bez výjimky, do jednoho, veskrze 1; často odchylně až na malé výjimky; všeobecně, převážně: mluvilo se v. o novinkách; všichni v. kvalifikovaní odborníci; správci sbírek byli v. učitelé; vlak měl v. nákladní vozy; odpovědi v. zamítavé; viděl jsem v armádě v. lidi zdravé, silné (K. J. Ben.) †2. úhrnem, dohromady 1: král velel v. 4 500 přílbicím (Pal.)