vrh, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -zích) 1. vržení, vrhání (ve význ. 1); hod I: vodorovný, šikmý v.; v. granátem; v. harpunou; paže mocnými vrhy nakládaly (písek) do vozů (Štech); na nový v. (hracích kostek) vsadil a prohrál (Klicp.); zast. jedním vrhem odkvapili všickni (Něm.) naráz, najednou; ryb. v. udicí; v. udice, sítě; daleký v.; sport. v. koulí jedna z lehkoatletických disciplín 2. ryb. (při počítání mladých ryb) dva kusy 3. (o zvířatech) rození mláďat; mláďata současně narozená: štěňata z jednoho vrhu; prasnice odchovala celý v. 4. zř. zast. co vržením vznikne: na stole leží vrhy peněz (Wint.) hromádky