využíti dok. (1. j. -žiji, rozk. -žij, min. -žil, trp. -žit, přech. min. -živ) (čeho, *koho; zvl. u konkr. jmen též co, *koho) plně použít (zprav. k své potřebě); použít 2, využitkovat 1, užít I 2 (zprav. k svému prospěchu): v. příhodné chvíle, situace, výhody; v. chyby soupeře; v. pracovní doby; v. neděli (Biebl); plně v. materiáiní zdroje (Tvorba); v. stroj; nevyužitá příležitost, akce; mírové využití atomové energie; v. svého bližního; v. člověka a pak ho kopnout vykořistit; ust. spoj. byl by hřích nevyužít toho; ned. využívati