vyzdvihnouti (min. -hl, trp. -žen), vyzvednouti (min. -dl, trp. -dnut) dok. 1. (koho, co) zdvihnout, zvednout (zprav. do značné výše): v. dítě na ramena; v. náklad jeřábem; v. ruce nad hlavu; jít s hlavou vyzdviženou (Ner.) vztyčenou; volat s očima k nebi vyzdviženýma (Havl.) obrácenýma; geol. vyzdvižení horstva, pevniny výzdvih 2. zprav. jen vyzdvihnouti kniž. a zast. (koho, co) povýšit 3, povznést 4, 5: smysl (uměleckého díla) je vyzdvihnout pomíjivou skutečnost k platnosti nadčasové (Lid. nov.); vyzdvižení Piastovce na trůn polský (Šaf.); z prachu (jsem tě) vyzdvihl (Něm.) 3. (co) vzít (peníze n. jiné hodnoty); vybrat 5: v. peníze ze spořitelny; v. šaty z čistírny; v. na poště zásilku; přen. expr. mohu si tě večer vyzdvihnout (Klička) stavit se pro tebe 4. kniž. (co) vytknout hodnotu něčeho; zdůraznit: v. význam masové politické práce; v. vynikající výkon herce; v. zásluhy jubilanta; v. některé detaily †5. jen vyzdvihnouti (co) vyhlásit 1, podnítit 1, začít: v. válku proti Turkům (Pal.); v. vzpouru (Stroup.) 6. zast. a nář. (co) vystavět 1, vybudovat: z peněz těchto budiž vyzdvižena škola (Třeb.); kříž vyzdvižený obcí (Rais) †7. (co) zrušit; (koho, 4. p.) odstranit 3: vyzdvihnout obležení (Čech); vyzvednutí řádu (templářů) (Choch.); – chtějí mne odtud vyzdvihnout (Wint.) †8. (koho, 4. p.) vzít do vazby, k vojenské službě ap. (Tomek); vyzdvihnouti se, vyzvednouti se dok. 1. řidč. zdvihnout se, zvednout se (do výše): vyzdvihnouti se z křesla (Ner.) vstát; o chvíli vyzdvihne se z plamene starý člověk (Něm.); vyzdvihla se dole ze zátopy temna krajinka (Jir.) objevila se 2. zř. zast. povznést se 4: vyzdvihnouti se k naději (Šaf.)