vzor, -u m. 1. kdo (n. co) má n. může být napodobován, kým (n. čím) se má n. může někdo řídit; příklad 1: v. dokonalého pracovníka, odvážného sportovce; v. pečlivé hospodyně; být vzorem svou obětavostí; jeho pracovitost byla vzorem všem; přiblížit se v jednání svému vzoru ideálu; napodobovat cizí vzory; dávat (kniž. klást) něco za v.; být vzorem, sloužit za v.; vzít si, brát si z někoho, něčeho v., někoho, něco za v.; nalézt v. v někom, něčem; řidč. zast. mít v. na někom (Prav.), nad něčím (V. Mrš.) 2. poněk. řidč. typický příklad; typ 1: byl přímo vzorem výzkumníka; znal tři vzory lidí takových (Staš.); pro každý (druh ženské krásy) nalezl v. ve svém okolí (Jir.); jaz. slovo (jakožto soubor mluvnických tvarů) reprezentující jeden ohýbací typ, paradigma; třída všech slov, kt. se stejně ohýbají, kt. mají tytéž mluvnické tvary 3. to, co je určeno (zprav. jako pomůcka) k napodobení (mechanickému); předloha 1: v. k vyšívání; kreslit podle vzoru; vyplňovat tiskopisy podle přiloženého vzoru; – zast. v. na šaty (Něm.) střih 1; úč. v. účetních, statistických výkazů; peněž. podpisový v.; práv. chráněný v. výrobek nové vnější úpravy zákonem chráněný; geom. pův. útvar při zobrazování n. při transformaci; text. oděvní výrobek vytvořený jako předloha pro sériovou výrobu; hut., tech. odlitek, výkovek, podle kt. se vyrábějí další, vzorek 4. umělecké dílo, z kt. jiné dílo vychází; předloha 2: studium literárních vzorů; snaha dostihnout klasické vzory (v umění) 5. celkový vzhled, tvar, forma něj. výrobku: vystavovat nové vzory obuvi, plášťů modely; (hodiny) pradávného vzoru (Čech) 6. ozdobný obrazec na tkaninách, na skle ap.; vzorek 2: koberec s pestrým vzorem; svetr s norským vzorem; text. desén: tkaný, tištěný v.; damaškový v.; výšivkový v.; zdrob. vzorek, vzoreček v. t.