zášť, -tě, řidč. -ti ž., poněk. zast. záští, s. poněk. kniž. (prudká, hluboká) nenávist, nepřátelství 1: z. proti nepříteli, k odpůrci; pohled plný záště; pocítit z.; chovat v srdci z.; rodové záští (Vrba); planout záštím (Vanč.)