zbrousiti dok. (3. mn. -í, rozk. -brus, trp. -šen) 1. ob. expr. (co, řidč. koho) (křížem krážem) projít 2, procestovat 1, prochodit 1, zchodit 1, navštívit 2: z. celý svět; z. kdejakou galérii, zbrousila všecky příbuzné (Sek.); přen. ta věc zbrousila všecky instance (Maj.) všecky ji projednaly 2. řidč. poněk. zast. (co) nabrousit: z. kosy (Jahn); tech. broušením upravit, ubrat: z. hrany; z. náběh 3. v ob. expr. ust. spoj. mít zbroušeno (na koho, co) mít spadeno, nabroušeno: zvláště mají báby zbroušeno na mladší ženské (Ner.); má zbroušeno (pobuda) na vaši tobolku (Čech); ned. zbrušovati; rozl. od sbrousiti