zmetek, -tka m. (mn. 1. -tkové, -tci, 6. -tcích) 1. neúplně, nedostatečně, nepřirozeně vyvinutý tvor; nedonošené mládě; nedochůdče: zakrsalý z.; vyčítali hospodáři, jakého zmetka koně přivedl; zast. pekla z. (Vrchl.) ďábel; zeměd. vyloučit zmetky z chovu 2. ob. hanl. někdo zlobivý, neomalený, drzý (často jako nadávka), spratek: ty zmetku jeden!; je to takový malý z.; uličničtí zmetci (Ner.); expr. zdrob. *zmeteček, -čka m. (Kos.); zmetek, -tku, expr. -tka m. (4. j. též expr. -tka, 6. mn. -tcích) vadný, pokažený výrobek: vyrábět zmetky; vypovědět boj zmetkům; přen. kulturní zmetky; kožel. slang. zmetkovice; expr. zdrob. *zmeteček, -čku m. (Vrba); rozl. od smetky