společnost, -i ž. 1. více lidí, skupina osob něčím spojených: pestrá s.; mladá s.; do vozu vstoupila početná s. 2. zájmové sdružení, seskupení, zprav. organizované: vědecká s.; paroplavební s.; učené s-i; divadelní s.; Československá s. pro šíření politických a vědeckých znalostí; S. Boženy Němcové; obch. (v kapit.) vícečlenná podnikatelská forma: akciová, komanditní, tichá, veřejná s.; s. s ručením obmezeným; výsadní s. podnik zahraničního obchodu; hist. S. národů mezinárodní organizace států zřízená po 1. světové válce za účelem zachování míru a bezpečnosti 3. souhrn společně žijících lidí; lidstvo: beztřídní s.; socialistická s.; prvobytně pospolná s.; antická s.; – vývoj (lidské) s-i; byl platným členem lidské s-i 4. (v třídní společnosti) vyšší společenské vrstvy, kruhy (ve význ. 4): vybraná, urozená s.; znemožnil se ve s-i; dámy ze s-i 5. společenská zábava, beseda 3: chodil rád do s-i; pořádala kávové s-i; šaty do s-i 6. společenské shromáždění, společenský styk, přítomnost, doprovod, setkání ap.: nestálo jejich s.; byla spatřena ve s-i dvou dívek; dělal hostům s.; v neděli míval s. návštěvu; přen. zůstal sám ve s-i vzpomínek a snů †7. společenství 2: s. sídel Vandalů a Vinidů (Šaf.) 8. řidč. vlastnost něčeho společného; společenství 3, obecnost 3: s. majetku; s. zájmů; → expr. zdrob. k 1-7 společnůstka, -y ž.