účelný příd. mající něj. účel, sloužící (dobře) něj. účelu: ú-é opatření, zařízení; ú-á práce; ú. tvar nábytku; ú. pracovní oblek praktický, vhodný; ú-é jednání cílevědomé, promyšlené; — zpodst. *účelno, -a s. (Z. Nej.); → přísl. účelně: hospodařit ú.; ú. zařízený byt; → podst. účelnost, -i ž.