úžiti se ned. (3. mn. -í, rozk. už) 1. zmenšovat se co do šířky, stávat se úzkým (ve význ. 1), užším; zužovat se: údolí se náhle úží; rty se úží v přísný výraz (Jah.); jaz. -ie- se úžilo v -í- podléhalo úžení 2. kniž. svírat se (úzkostí, strachem ap.) a tím ztrácet schopnost pohybu, činnosti: jeho srdce se proto úžilo (Vanč.); prsa se jí úžila (Svět.); dech se úží (Vrchl.) 3. zmenšovat se co do rozsahu (ve význ. 2), stávat se úzkým (ve význ. 4): jaz. úžení významu slova zužování; — úžiti dok. (co) 1. řidč. zmenšovat co do šířky, činit úzkým (ve význ. 1), užším; zužovat: častý půst úžil její tváře (Vanč.) způsobil, že hubly; kruh úžil víc a více honec (Vrchl.) zmenšoval 2. kniž. svírat a tím bránit pohybu, činnosti: nač strach ti hrdlo úží (Vrchl.); mnoho věcí, které dech úží (Wolk.) ○ předp. z-, z- se, za-, za- se