úbočí, s., řidč. úbočina, -y ž. (*úboč, -e ž., Hál., Heyd., *úbok, -u m., 6. mn. -cích, Zey.) svah hory n. pohoří: ú. kopce, horského hřebene; skalní u-iny (Zey.); (křoviny) po ú-inách (Něm.)