úctyhodný příd. hodný úcty, vzbuzující úctu: ú. stařec; ú-é chování; ú. výkon neobyčejný, vynikající; → přísl. -hodně: ú. starý román; → podst. -hodnost, -i ž.
úctyhodný příd. hodný úcty, vzbuzující úctu: ú. stařec; ú-é chování; ú. výkon neobyčejný, vynikající; → přísl. -hodně: ú. starý román; → podst. -hodnost, -i ž.