úkryt, -u m. (6. j. -u, -ě) místo sloužící k ukrytí: bezpečný ú.; být v ú-u; nalézt ú. před deštěm skrýš; zř. ve spoj. v ú-u duše (Štech) ve skrytu; voj. druh krytu chránící vojáka i shora; → zdrob. *úkrytek, -tku m. (Třeb.)