únik, -u m. (6. mn. -cích) uniknutí 1-3, unikání: ú. ze zajetí útěk; situace, z které nebylo ú-u vyváznutí; ú. od odpovědnosti; ú. před spravedlností; přen. ú. ze skutečnosti; – ú. páry z kotle ucházení; sport. publ. pokus o ú. z pelotonu; rychlý ú. po křídle; ekon., práv. daňový, devizový ú.; ú. valut za hranice; jad. fyz. ú. neutronů ztráta neutronů z aktivní zóny reaktoru; sděl. tech. slábnutí intenzity signálu při příjmu rádiových vln, fading