úrodný příd. 1. dávající hojnou, dobrou úrodu, hojnost plodů: ú-á půda plodná; ú. humus; ú-á černozem; ú-á Haná; ♦ slova padla na ú-ou půdu byla pochopena, měla úspěch, výsledek 2. řidč. kniž. prospěšný úrodě, vhodný pro úrodu; zúrodňující: ú. déšť 3. bohatý na úrodu: ú. rok; ú-é léto; za těch ú-ch časů (Vanč.) 4. (nač, čím) kniž. bohatý 2, oplývající 1 (čím); rok ú. na ovoce; (říše) ú-á chlebem (Jir.); hlava ú-á na dobré nápady (Podl.); zdá se, že to země na duchy velmi ú-á (Čech) †5. mající hojné potomstvo, plodný: ú. býk Apis (Ner.); s přáním, aby (nevěsta) "ú-á" byla (Něm.); → přísl. k 1, 2 úrodně řidč.: ú. požehnaná Haná; – ú. zapršelo; → podst. úrodnost, -i ž.: ú. polabské nížiny; – řidč. kniž. ú. ticha (Noha); – soudit na ú. příštího roku