úskočný příd. užívající úskoků (ve význ. 1); prováděný s úskoky, provázený úskoky; lstivý, záludný: muž věrolomný a ú.; ú. nepřítel, pletichář; – ú-é jednání potměšilé, prohnané; ú-é úmysly, sliby; ú-á nenávist; → přísl. úskočně: jednat ú.; → podst. úskočnost, -i ž.