ústředí, -í s. 1. hlavní, nejvyšší, centrální instituce, místo řídící něj. činnost; středisko 1, centrum 2: řídit práci odboček z ú. centrály; ú. vědecké práce; ú. sportovní organizace, překladatelské služby; Ú. československé advokacie; Ú. uměleckých řemesel; biol. skupina nervových buněk, kt. řídí výkon urč. orgánů: fyziol. dechové ú.; reflexní ú.; anat. nervové, motorické ú.; ú. řeči; zrakové ú. *2. kniž. prostředí 1: vystihovat mistrovsky i nejexotičtější ú. (A. Nov.); dogma o ú. a jeho vlivu (Šal.) *3. střed 1, 5: ú. dvora (Heyd.); – ú. lidského zájmu (Bass)