ústraní, -í s. (*ústraň, -ně ž., Krásn.) 1. místo ležící stranou, odloučené od ruchu; samota 2, zátiší, soukromí: stáhnout se, uchýlit se, odejít do ú.; tiché, samotářské ú.;skrýt něco na bezpečném místě v ú.; ticho lesního ú. (Jir.) zákoutí; přen. ú. literárního života (Kar.); – řidč. euf. ve spoj. vyhledat ú., jít do ú. ap. jít na stranu, vykonat tělesnou potřebu 2. řidč. postranní, bočná část něj. prostoru: ú. komory (Jir.); vzdálené ú. obzoru (Čap.-Ch.)