ústrojný (†ústrojní Pal., †ústrojitý Jg., Pal.) příd. 1. jsoucí živočišného n. rostlinného původu; organický 1 (op. neústrojný 2, anorganický 1): ú-á látka, potrava; chem. ú-é sloučeniny; geol. hornina ú-ého původu; stav. ú-á výplň betonu 2. kniž. účelně uspořádaný, vzájemně se doplňující, přirozeně a vhodně z něčeho vyplývající: ú. celek; ú-á jednota; ú. vývoj; jaz. řidč. ú. výraz, jazykový prostředek vyplývající z jazykové soustavy †3. vkusný, úpravný 1: ú-o je na ní (dívce) všecko (Heyd.); → přísl. k 2 ústrojně: jaz. řidč. ú. tvořená slova; → podst. ústrojnost v. t.