ústupek, -pku m. (6. mn. -pcích) 1. částečné vyhovění v něčem: dělat ú-y někomu; učinit vzájemné ú-y kompromis; být donucen k ú-ům; územní, politické ú-y; politika ú-ů buržoazie Hitlerovi 2. řidč. a zast. výstupek, výběžek; výklenek: ú. hory (Erb.); – stěna byla modelována do výšky a hloubky ú-y (Matějček); → expr. zdrob. k 1 *ústupeček, -čku m. (Kam., Nor)