útlý (†outlý Pal., Mácha aj.) příd. 1. vyznačující se štíhlostí, tenkostí, drobností; expr. mající nepatrné, drobné rozměry: ú-é dívčí tělo; ú-á v pase štíhlá; – ú-á nožka; – expr. ú-é břízy; ú. střevíček (Herrm.); ú-é brožurky 2. kniž. věkově nevyspělý; nedospělý: zemřít v ú-ém věku v (raném) dětství; být slepý od ú-ého mládí 3. kniž. velmi jemný; něžný 1, ušlechtilý 1, 2; nepevný, křehký 2: ú. cit (Prav.); ú-á duše (Quis); ú-á povaha (Svob.); ú-á a vroucí mysl (Jir.); ú-é srdce (Svět.); – ú-é zdraví (Vanč.); → přísl. k 1, 3 útle (†outle Doucha) řidč.: ú. krásné květy (Svob.); – kniž. ú. vnímavý mozek (Sez.); → podst. útlost (†outlost Tomek), -i ž.: ú. postavy, prsou; – kniž. ú. věku; – kniž. políbit s pravou ú-í (Prav.)