útočný (†útoční Klicp.) příd. k útok 1. takový, kt. útočí; projevující, prozrazující úsilí, snahu útočit; bojovný 2, výbojný, agresívní: ú. stát; ú. imperialismus; ú-í lidé; ú-á povaha; ú. temperament (Mah.); Mrštík je duch bojovný, ú. (Šal.); – ú-é úmysly, plány, cíle; ú. spis polemický; ú. hlas, tón; stav., geol. ú-é vody kt. působí škodlivě na materiál stavebních konstrukcí 2. mající za cíl útok (vojenský i jiný); ofenzívní: ú-á válka dobyvačná; plánovat ú-é akce; ú-á politika, taktika; voj. ú-á operace; ú. boj; sport. ú-á hra 3. vůbec k útoku se vztahující; k útoku určený, v útoku užívaný, obvyklý: ú. prostor; ú-á linie; ú-é letecké a námořní základny; ú-é postavení šachových figur; – ú-é zbraně; moderní ú-é válečné prostředky; voj. ú. granát; ú. člun; voj. (dř.) ú-á vozba; sport. ú-á řada útok 4; ú-é pásmo (v odbíjené) u sítě; ú-á třetina (hokejového hřiště) u branky soupeře; → přísl. k 1, 2 útočně: jednat, chovat se ú.; bojovat, hrát (hokej) ú.; ú. namířená stížnost (Ml. fronta); – ú. vedená akce hráčů; → podst. k 1, 2 útočnost, -i ž.: nepřátelská ú.; ú. hráčů; ú. mikroba; přen. nesnesitelná ú. bolesti (Krat.); – ú. akce