útržek, -žku m. (6. mn. -žcích) 1. něco utrženého, utržená část něčeho: ú. papíru, novin, látky; řidč. z kabátů jsou jen nepatrné ú-y (Ner.); přen. ú-y mračen (Olb.) cáry 2. řidč. část určená k utržení, oddělení; ústřižek 2, kupón 1: kontrolní ú. (vstupenky ap.) 3. (zprav. mn.) úryvek 1, zlomek: zaslechnout smích a ú. hovoru; ú-y vět; ú-y dávných příhod (Mart.); ú-y vzpomínek (M. Han.) †4. (zprav. mn.) posměch, pomluva, výsměch, urážka, útržka 1: bát se lidských posměšků, ú-ů a pomluv (Rais); mám za to jen ú. a smích (Jir.) 5. zast. a nář. utržené peníze, tržba 1: prodám zboží a koupím si za úkozu (Klác.); ve všední den nestál ú. za moc (Č. lid)