úzkostný příd. kniž. 1. vyjadřující úzkost, naplněný úzkostí: ú. hlas (John); ú-á chvíle (Maj.); ú-é srdce (Pujm.); ú-á otázka (Pitt.) úzkostlivá 1; med. ú-é stavy 2. řidč. úzkostlivý 2: ú-á péče (Vrchl.); ú-á touha po charakterné čistotě (Šal.); → přísl. úzkostně: srdce mu ú. zabušilo; – řidč. (rukopis) ú. přepsaný (Jir.); *úzkostno: je tu ú. (Pech.); → podst. k 1 *úzkostnost, -i ž. (Kar.)