čarovati ned. (~; čím; komu co; komu; †koho) 1. dělat, provozovat čáry, kouzla n. vyvíjet činnost kouzlům podobnou; kouzlit: čarodějnice čarovaly; její oči čarují; čaruje svým pohledem; č. někomu vidiny před očima; č. hochům mámit je; ať nečaruje naši chasu (Čel.) 2. expr. dělat věci takřka nemožné: jsi-li nemocen, zavolej si našeho doktora, ten člověk čaruje! ○ předp. na-, o-, od-, při-, u-, vy-, za-; rozčarovat; → nás. čarovávati ○ předp. v. čarovati kromě na-