časný příd. 1. brzy ráno n. vůbec brzy nastávající, přicházející, vyskytující se; raný: č-é jitro; v č-ch hodinách ranních; č-é jaro; č-é otevření krámu; č-á ženitba; č-é třešně rané †2. předčasný: č-á smrt otce; v č. hrob schvátit (Zey.) 3. náb. omezený časem; dočasný, pomíjející, pozemský (op. věčný): víra v č. i věčný život; č. trest kt. má člověk odpykat za života; → přísl. časně v. t.; → podst. časnost v. t.