čenichati ned. 1. (co; k čemu) (o zvěři) čichat, větřit: pes čenichal zvěř; čenichá k zemi 2. zhrub. (~; koho, co) (o lidech) čichat, větřit, tušit: čenichal na všechny strany; čenichal v každém špeha; čenichal legraci, kořist 3. expr., zprav. hanl. slídit, špehovat, vyzvídat: gestapo čenichalo po lesích; čenichající reportér ○ předp. do- se, o-, pro-, vy-, za-; → nás. čenichávati ○ předp. o-, pro-, vy-