čepice, -e ž. měkká pokrývka hlavy bez střechy: ušít, uplést č-i; nízká č.; č. se štítkem; má č-i přes uši; přen. pivo s pěnivou č-í pěnou; kopce mají bílé č. sníh na vrcholcích n. jsou v mlze ♦ ob. expr. dej si to za č-i to, cos udělat, není k ničemu n. to, cos dostal, nemá cenu; utlučeme je č-mi snadno přemůžeme; má pod č-í, v č-i je chytrý; je opilý; má málo pod č-í není chytrý; pět ran do č.! (zaklení); med. obvaz části hlavy pokryté vlasy; č. Hippokratova obvaz části hlavy pokryté vlasy s použitím dvou obinadel; → zdrob. čepička v. t.