černokněžník, -a m. (6. mn. -cích) (černokněžnice, -e ž.) pohádková bytost provozující zlá kouzla; čaroděj, kouzelník: zlý č., být v moci č-ových kouzel; přen. hanl. kněz (Baar); černokněžnický příd.: č-é zaklínání, písmo, knihy; č. proutek; → přísl. černokněžnicky; černokněžnictví, -í s. provozování kouzel; čarodějnictví, kouzelnictví