červivý, červavý příd. napadený něj. živočišným škůdcem, jehož larvy pak vyžírají vnitřek semen n. plodů: č. plod; č-é ovoce; č-á houba; přen. mít č. kořen skrytou nemoc; č. člověk zkažený; → přísl. červivě, červavě; → podst. červivost, červavost, -i ž.