český příd. (2. st. češtější) k Čech, Čechy: č. národ, jazyk, lid; č-á země, vlast, literatura, píseň; nejčeštější básník; č. král; č. lev; č-á kuchyně; č-á husa; č-é sklo; č-á oliva hlošina (bot.); č-é země Čechy a Morava; č. Němec pocházející z Čech; Č-á filharmonie; Č-é vysoké učení technické; hist. země koruny č-é; Království č-é; země Č-á; č-á konfese; čeští bratří; zeměp. Č. les; Č. ráj; Č-á Třebová; Č-é Budějovice; Č-é středohoří; miner. č. granát; bot. kosatec č.; křivatec č.; mluvte po česku česky, přen. ob. srozumitelně; přísl. česky: mluvit č.; č. smýšlet v českém duchu; podst. českost, -i ž. český ráz: ryzí č.; Nerudova č.; č. Smetanovy hudby