čirok, cirok, -u m. (6. j. -u) (ze sloven. driv. maď.) statná užitková tráva, příbuzná prosu, obilnina teplých zemí, u nás pěstovaná jako pícnina; bot. čirok rod Sorghum: č. obecný; č. halepský; č. durha; čirokový příd.: č-á sláma