čistiti ned. (3. mn. -í, rozk. -sti, -sť, trp. -štěn, -stěn) 1. (co) zbavovat špíny, nečistoty, skvrn, cizích předmětů ap.; očišťovat: č. boty, pušku; č. ránu; č. obilí od plev; čištění oken; č. si zuby, nehty; voda je čištěna; přen. hovor. č. v úřadech, v armádě ap. provádět očistu od nežádoucích živlů; ♦ ob. č. kliky hledat přízeň, přímluvu u vlivných osob; voj. č. les, osadu ap. zbavovat nepřátel, pročesávat †2. (koho) ospravedlňovat, omlouvat: č. svého přítele (Wint.); — čistiti se ned. stávat se čistým: voda se čistí; přen. obloha se čistí vyjasňuje; rána se čistí přestává hnisat; nář. hvězdy se čistí padají ○ předp. do-, o-, pro-, pře-, vy-, za-, zne-; → nás. čístívati, čistívati se (o) bez předp.