čistka, -y ž. (2. mn. -tek) (z rus.) 1. vylučování nespolehlivých n. neukázněných příslušníků něj. organizace; propouštění nevhodných zaměstnanců: č. strany, ve straně; provádět čistku; č. v administrativním aparátě, v armádě aj. 2. expr. čištění: č. v bytě, v dílně