člen I, -u m. (6. j. -u) 1. část, součást urč. celku; článek: první č. řady; spojovací č.; jaz. větný č. základní jednotka mluvnické stavby větné: č. základní, rozvíjející; č. řídící, závislý; č. holý, rozvitý, několikanásobný 2. mat. sčítanec při sčítání, v mnohočlenu: absolutní, lineární, kvadratický č. mnohočlenu; č. posloupnosti 3. jaz. zvláštní slovní druh v někt. jazycích, naznačující určitost a neurčitost nebo i rod u podst. jmen: určitý, neurčitý č.; francouzský č. dělivý; postpozitivní č.