čtenář, -e m. (čtenářka, -y ž.) 1. kdo čte; kdo rád čte, milovník čtení: č-i novin, románů, odborné literatury; č-i Jiráska; kniha pro malé, pro vyspělé č-e; pilný, pozorný č.; je velký č.; kartotéka č-ů vypůjčovatelů knih z knihovny; zast. prostý člověk z lidu, který četl a znal kroniky ap.: lidoví písmáci a č-i 2. řidč. kdo umí (dobře) číst: nebyl valný č.; zast. č-i starší žáci, kteří už umějí číst