čtvrtiti ned. (3. mn. -í, trp. -cen) (co, koho) rozdělovat (krájením, sekáním ap.) na čtyři díly; rozdělovat na málo dílů vůbec: č. poražený kus dobytka; odsouzenci bývali za živa nebo po popravě čtvrceni; čtvrcený erb ve čtyři pole dělený ○ předp. roz-