čtyrák, -u m. (6. mn. -cích) stará rakouská měděná mince platící čtyři krejcary; čtverák, -u: dostat, dát č.; za č. tabáku; ♦ expr. dovede (se) otočit na č-u rychle změnit své stanovisko, přesvědčení; → zdrob. čtyráček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)