ďábelský (*ďáblovský) příd. 1. ďáblův, po způsobu ďábla: ď-á podoba; ď-é svody; Ď-é ostrovy 2. expr. zlý, zlomyslný: ď-é símě (Rais); ď-é oči; ď-é nástrahy; ď-á chytrost; ď. nápad, skutek, vynález; měl ď-ou radost z mého neúspěchu; ď-lovské úsilí 3. expr. prudký, divoký: ď-á jízda, rychlost; ď. tanec; → přísl. ďábelsky (*ďáblovsky): smát se ď.; ď. promyšlený plán; ď. chytře velmi; ♦ neposlechne, ať mluvím andělsky nebo ď. po dobrém nebo po zlém; ď-lovsky souditi (Ner.); → podst. ďábelskost, -i ž.