říšský příd. k říše 1: ř-é hranice; ř-á silnice císařská, státní; ř-é vojsko; ř-é zákony; ř. sněm; ř-á rada ve Vídni; ř. kancléř; říšští Němci z území bývalé německé říše; dějep. ř-é jablko jeden z korunovačních klenotů; — zpodst. †říšský, -ého m. říšský tolar: pět ř-ch bílých (Jir.); → přísl. říšsky: zř. ř. spolehlivý (Vach.) (za okupace) v poměru k něm. říši