říznouti dok. (min. -zl, trp. -znut) 1. k řezati 2-8: ř. nožem do větve; (nožem) řízl nerad kamaráda do ruky poranil; přen. (přísný hlas) řízne jako ostří nože (Mart.); – řidč. krásně říznutý drahokam; slang. svižně říznutý kabátek (V. Mrš.) střižený; – ob. expr. říznu si to pěšinou nadejdu si; motor. slang. ř. zatáčku; – světlo řízlo do očí; vzduchem řízlo vrzání popruhů (Herrm.); přen. psaní ji řízlo do srdce (Konr.); – ob. expr. ř. někoho holí přes záda; řízlo to do stromu uhodilo; ř. po zajíci, zajíce střelit; aktiv do toho (zmatku) řízl (Maj.) rázně zasáhl; – ob. expr. ř. vojenský pochod (Nový); ř. někomu pokutu rázně, energicky uložit; – koňak říznutý slivovicí; ♦ ř. do živého zasáhnout na citlivém místě 2. poněk. zast. slang. expr. slušet: té holce to řízne! (Štech); ta (čepice) by řízla (Stroup.); — říznout se dok. 1. ostrým předmětem se poranit: řízl se nožem (do prstu) 2. ob. expr. udělat nemilou chybu, důkladně se splést, zmýlit se, blamovat se: s tím jste se pořádně řízli; — říznout sebou dok. ob. expr. prudce upadnout: ř. sebou na kluzké cestě ○ předp. do-, na-, o-, od-, po-, pod-, pro-, pře-, při-, roz-, s(e)-, u-, v-, vy-, za-