řada, -y ž. 1. více bytostí n. věcí uspořádaných do jedné linie: ř. vojáků linie; ř. honců; ř. tanečníků kolona; kabát s dvěma ř-mi knoflíků; ř. domů; první ř. sedadel; stát, jít řadou, po řadě za sebou; sport. část družstva s urč. úkolem a zařazením: útočná ř. útok; obranná ř. obrana 2; šach. sled polí na šachovnici zleva doprava 2. (často mn.) skupina jedinců tvořících něj. společenství; skupina předmětů n. jevů se společnými vlastnostmi: dělnické řady se upevnily; delegace z řad zaměstnanců; bojovat v řadách proletariátu; – ř. píšťal (u varhan); tyto jevy nelze stavět do jedné řady považovat za stejné; chem. skupina sloučenin majících podobné uspořádání vazby atomů n. odvozujících se od společné základní látky: ř. mastná; ř. aromatická; homologická ř.; jaz. tvrdá a měkká ř. souhlásek (d, t, n,...; ď, ť, ň,...); řidč. samohláska přední řady předojazyčná 3. větší, velký počet; (neurčitě větší) množství 2, mnoho: podnik zaměstnává řadu osob; vyhlásili celou řadu závazků; dosáhli řady úspěchů; dlouhá ř. let 4. pořadí 1 (podle sledu časového n. příčinného, podle hodnoty, stupně důležitosti ap.): pojmová ř., ř. tónů; přivítal je po řadě; další je na řadě; přijít na řadu, přišla na něho ř.; to se musí udělat v první řadě především; teprve v druhé řadě myslí na zisk; v neposlední řadě se zajímá o umění; mat. posloupnost částečných součtů dané posloupnosti: nekonečná ř.; konvergentní ř.; aritmetická, geometrická ř.; přen. výkon stoupá geometrickou řadou velmi rychle; biol. vývojová ř. skupina vývojových forem v časové posloupnosti; voj. série dvou n. více střeleckých ran následujících v urč. časovém intervalu; jad. fyz., chem. rozpadová ř. radioaktivní prvky v pořadí, jak vznikají rozpadem jeden z druhého: rozpadová ř. uranová, thoriová, aktiniová; → zdrob. řádka, řádečka, řadička v. řádek