řečnický příd. k řečník: ř. projev; ř-á tribuna; ř-é nadání; jaz., liter. ř-á otázka tázací věta, na niž nečekáme odpověď (stylistické zdůraznění nesporného tvrzení); ř-é zvolání vzrušené oslovení, vyzvání, vybídnutí (obyč. při veřejném projevu), exklamace; → podst. *řečnickost, -i ž. (Zákrejs); → přísl. řečnicky