řečnictví, -í s. 1. řečnické umění; rétorství; nauka o řečnictví; rétorika: úroveň ř.; sněmovní ř. (Čech); – studium ř. *2. řečnění, hojné mluvení: pod dojmem jeho ř. (Staš.) 3. nář. tlampačství při svatbě (Něm.)